Mít méně! Jak přežít bez věcí ve světě konzumu

Konzumní způsob života podpořený masivní reklamou vede k tomu, že se z našich domovů i životů stávají skladiště plná nepotřebných věcí. Přitom ke spokojenému životu by nám stačila pouhá desetina toho, co máme doma. Jednou z cest vedoucí zpátky ke střídmosti je minimalismus, který nabývá ve světě na síle. V Česku o minimalismu přednáší Patrik Zouhar.

 

Kdy a jak jste se dostal k minimalismu?

S myšlenkou “mít méně” jsem koketoval už jako malý kluk. Tehdy jsem samozřejmě ještě netušil, že se tomu říká minimalismus, ale určité náznaky tam byly. Například když jsem si uklízel svůj pokoj, vždycky jsem se zbavil několika věcí, které jsem už nepotřeboval, a měl z toho dobrý pocit. Žádné velké vzory jsem neměl, prostě jsem šel svou vlastní cestou, která mi připadala smysluplná a přinášela mi lehkost a svobodu.

 

Jak vaše minimalistická cesta pokračovala v dospělosti?

Zásadnější zlom v mém životě nastal po stěhování. Když jsem viděl, kolik věcí pořád vlastním a jak mi to komplikuje přesun z jednoho místa na druhé, začal jsem přemýšlet, co bych ještě mohl zjednodušit. Tehdy jsem poprvé narazil na to magické slovo “minimalismus” a ponořil se do něj naplno.

 

Kolik věcí člověk má a dělá zbytečně?

Pokud bych na tuto otázku aplikoval moje oblíbené Paretovo pravidlo, tak je to celých 80%. Podle Paretovy teorie používáme 80% času jen 20% našich věcí. To stejné můžeme říct o činnostech, kterými vyplňujeme náš volný čas.

 

Co jste objevil o sobě a o světě?

Jedním z hlavních důvodů, proč mi minimalismus dává smysl a proč mě tak přitahuje, je svoboda a volnost. Lidé si často neuvědomují, že když si koupí novou věc, vynaloží spoustu energie a peněz na její pořízení. Další energii a peníze spolkne její skladování, údržba, opravy a v poslední fázi i likvidace. Proto radši dávám přednost půjčovnám a vzájemnému sdílení, které mi umožní věci využívat, ale nevlastnit je. Z jedné studie o carsharingu například vyplynulo, že jedno sdílené auto by ve městě mohlo nahradit 5 až 15 běžných aut. Zdroje naší planety nejsou neomezené, a pokud nezměníme své návyky a nezastavíme rostoucí spotřebou hmotných statků, následky si každý může domyslet sám.

 

Proč minimalismus nezaujal více lidí? Je pro nás tak bolestivé vzdát se věcí ve prospěch svobody?

Myslím si, že obliba minimalismu je obecně na vzestupu. Je to ostatně vidět i na přednáškách, se kterými jezdím napříč republikou. Velký zájem o ně mě moc těší a dává mé práci hlubší smysl. Stejně tak loňský první ročník minimalistického festivalu “Stačí málo” slavil docela slušný úspěch. Lidé totiž zjišťují, že nakupování stále nových a “trendy” věcí jim dlouhodobé štěstí nepřinese, což mimochodem potvrzují i vědci. Takže vzniká potřeba hledání životní spokojenost jinde než v materialismu.

 

Jaká bude znít vaše rada pro ty, které minimalismus láká, ale stále váhají?

Zkuste se každý den zbavit jedné věci, kterou jste už dlouho nepoužili. Může to být nějaká drobnost, nic velkého. Darujte ji přátelům nebo třeba na charitu. Tak si postupně vytvoříte místo pro to, co je pro vás v životě opravdu důležité. Nejen v domácnosti, ale i ve vaší hlavě. Není lepší si jít hrát s dětmi do parku nebo vyrazit na procházku, než strávit den nakupováním nepotřebných věcí v obchodním centru?