Královna Koloběžka

Pavla Jenková z Nadace Via v loňském roce spojila do své výzvy dvě témata. U příležitosti svých 33. narozenin se rozhodla ujet na koloběžce po Jeseníkách 99 kilometrů. A protože před cestou a během ní vybrala 76 480 korun, dosáhla dalšího milníku, jejž si ve výzvě stanovila. A tak ji po týdnu na koloběžce čekal ještě měsíc abstinence.

 Proč jste se rozhodla uspořádat výzvu pro Nadaci Via? V Nadaci Via pracuji čtvrtým rokem a vidím, že to má smysl. Podporujeme ty, kteří se snaží oživit své okolí. Takových lidí a oživených míst chci v Česku co nejvíce. Nadace Via je financována pouze z darů individuálních a firemních dárců a dárkyň. Nečerpáme státní ani evropské peníze a nejsme organizací jednoho velkého dárce, proto se každý tak trochu zapojujeme do shánění financí a motivujeme další, aby nám darovali.

Co vás přivedlo k volbě dopravního prostředku? Odmalička jsem vcelku nesportovní typ – chůzi a kolo, které provozuji, nepovažuji za sport, ale za vášeň. Tyhle dvě činnosti ale mohu krásně propojit právě na koloběžce!

Jak padla volba právě na Jeseníky? Navštívila jsem Tančírnu – secesní budovu v Račím údolí, kterou místní zachránili před spadnutím. Nyní je to místo sousedských setkání, turistický milník, ale také ohnisko kulturního dění v odlehlém kraji. Tančírna mě uchvátila stejně tak jako jesenické kopce a lidé, kteří tam žijí. No, ale ta láska k Jeseníkům začala mnohem dříve – asi tak před patnácti lety, kdy jsem poprvé slyšela melancholické písničky Priessnitz. Jsou taky z Jeseníků a já jsem si je pouštěla do sluchátek, aby mi ta cesta rychleji utíkala. A koloběžka Kostka, na které jsem jela, je taky z Jeseníků!

 

Proč 99 km za 6 dní? Kromě toho, že 99 je 3 × 33 (let) a také cílová částka, které jsem chtěla v ideálním případě dosáhnout, v tom nic jiného není. Na mapy.cz jsem si náhodně zvolila cestu přes města, která jsem chtěla navštívit. Přiznám se, že kdybych si v mapách všimla některých kopců, asi by ta trasa byla trochu jiná, ale nakonec jsem ujela skoro 130 km.

Jaké zážitky jste si z cesty odnesla? Prožila jsem spoustu skvělých věcí, vyčistila si hlavu, kochala se nádhernou přírodou a dojímala se – třeba tím, že mě na místech, kde jsem přespávala, několikrát nenechali zaplatit ubytování nebo mi v hospodě dali pivo zadarmo. Na mou výzvu tak nepřímo přispěli i lidé, které jsem do té doby neznala a od kterých jsem to vůbec nečekala. A samozřejmě mě dojala i podpora všech mých známých – ať už ta finanční, či morální. Ta totiž byla potřeba úplně stejně.

RUBRIKY: ,